|
|
Vliv opylení na nasazení a produkci nažek u pohanky seté (\kur{Fagopyrum esculenthum)}
NOLČ, Radek
Pohanka setá je převážně hmyzosnubná rostlina, lákající mnoho druhů opylovatelů, čímž pomáhá obnovit biodiverzitu v krajině. Nejvýznamnějšími opylovateli pohanky jsou včely medonosné a pestřenky. Cílem této diplomové práce bylo zjistit vliv opylení pohanky seté včelou medonosnou a ostatními opylovateli na nasazení a konečný výnos nažek u různých odrůd pohanky seté. Maloparcelový polní pokus se třemi odrůdami pohanky seté byl založen v ob lasti Plzeňského kraje, v obci Zábělá. Před začátkem kvetení byla polovina parcelek překryta sítí, která chránila rostliny před nálety hmyzu. U porostu pohanky bylo hod noceno: výška rostlin, větvení, počet květů a květenství, objem nektaru na květech typu Thrum, doba kvetení, počet nažek, hmotnost tisíce nažek a výnos. Monitoring opylovatelů byl prováděn v době květu pohanky v 9, 10, 11, 12 a 14 hod, po dobu cca 10 min, pomocí fotografických snímků. Odběr nektaru probíhal v pěti po sobě jdou cích dnech, od 16. - 20. 7., v 9, 10 a 11 hod. Celkem bylo na květech pohanky zaznamenáno 31 druhů hmyzu. Nejvýznam nějšími opylovately byly včely medonosné, jejich podíl tvořil 39,7 % a pestřenky, které tvořily 37,5 %. Předpokládaný výnos byl na zakrytých rostlinách o 87 % nižší než na rostlinách hmyzu volně přístupných. Mezi odrůdami byl zjištěn rozdíl v pro dukci nektaru.
|
|
|
Sledování opylovačů v porostech pohanky seté a jejich význam
NOLČ, Radek
Pohanka setá je hmyzosnubná rostlina lákající řadu opylovatelů. Nejvýznamnějším z nich je včela medonosná. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit jaký podíl na opylení pohanky seté má včela medonosná a zhodnotit její význam pro výnos nažek při různých termínech výsevu. Maloparcelový polní pokus byl založen v oblasti Plzeňského kraje, místo Zábělá, ve třech termínech výsevu (1.5., 1.6. a 1.7. 2019). U porostu pohanky seté bylo hodnoceno: doba kvetení, celková doba vegetace porostu, počet květenství a květů na rostlině, počet nažek na rostlině, hmotnost tisíce nažek, výnos nažek. Monitoring opylovatelů byl prováděn v době květu pohanky v 9, 11 a 14 hodin, po dobu 10 minut, pomocí fotografických snímků. Podíl včely medonosné na opylení pohanky seté byl 29 % z účinných opylovatelů. Celkem bylo na květech pohanky zaznamenáno 24 druhů hmyzu. Nejvyšší počet druhů opylovatelů pohanky byl zaznamenán v červenci (21 druhů). Nejčastějším účinným opylovatelem pohanky byly pestřenky (57 %). Nejvíce návštěv včely medonosné bylo zaznamenáno u II. výsevu (vysetého 1. 6.), u kterého byl také nejvyšší předpokládaný výnos.
|
|
|
Preference hlavních skupin opylovačů k funkčním vlastnostem květů
Malá, Karolína ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hadrava, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na shrnutí preferencí hlavní funkčních skupin opylovačů vůči květním vlastnostem rostlin. Díky koevoluci a vzájemně vyvíjeným selekčním tlakům, se tyto dvě formy života na sebe začaly adaptovat a vytvářet znaky, na kterých je závislá budoucnost jejich života. Rostlina se snaží své opylovače zaujmout a zajistit tak svému druhu efektivní přenos pylu, respektive rozmnožení. K tomu, aby motivovala k návštěvě svých květů, slouží atraktanty. Pomocí těchto atraktantů poskytují opylovačům buď přímou odměnu (potrava, úkryt, plodiště), nebo odměnu v podobě smyslových vjemů (barva, vůně, morfologie). V poslední době se ukazuje, že největší vliv na výběr opylovače má barva květu, morfologie a typ potravinové odměny, kterou květ nabízí. Na základě preferencí vůči atraktantům můžeme uspořádat několik funkčních skupin, jejichž zástupci mají stejné nebo podobné volby. Klíčová slova Opylovací syndromy, opylovač, selekční tlaky, znaky rostlin, koevoluce, preference, věrnost, dvoukřídlí, blanokřídlí, motýli, brouci, ptáci, barva, morfologie, odměny
|
|
|
Ultrafialové kresby u rostlin a jejich význam coby signál pro opylovače
Zitko, Martin ; Pecháček, Pavel (vedoucí práce) ; Janeček, Štěpán (oponent)
Zrak různých živočichů je citlivý na ultrafialové světlo a mnohé krytosemenné rost- liny této schopnosti využívají ke komunikaci se svými opylovači. Rostliny z toho dů- vodu často nesou na svých květech či květenstvích kresby viditelné pouze v ultrafia- lovém spektru světla. Tyto kresby mohou být jak pigmentového, tak i strukturálního původu. V důsledku toho květy vykazují různou míru UV absorpce či UV reflek- tance. Cílem této práce je shrnout důležité poznatky o ultrafialovém světle, způsobu vzniku ultrafialových vzorů rostlin a představit konkrétní podobu, jak takové vzory vypadají. V práci je rovněž věnována pozornost vlastnostem zraku opylovačů s dů- razem na vnímání ultrafialového světla a biologickému významu UV signálů rostlin pro opylovače. Naznačeny jsou i možné mezery v dosavadním poznání tématu. Vý- sledkem práce je zjištění, že ultrafialová složka světla má nezpochybnitelný význam ve vztahu mezi rostlinami a jejich opylovači a také ukazuje na koevoluční podobu vývoje UV vzorů a preferencí opylovačů pro takové vzory. Klíčová slova: ultrafialový, květní kresba, bull's eye, signalizace, opylovač
|
host ::
RSS.